Kateřina Dolanská - florist

Co Vás přivedlo ke květinám?

Tak jak to často bývá, náhoda. Z počátku jsem si nebyla jistá jestli je tento obor pro mě ten pravý, ale nakonec jsem mu úplně propadla. Mrzí mě, že technika vazby v našich zemích není na nejvyšší úrovni a ani floristika jako taková se mezi lidmi netěší větší vážnosti. Z toho pramení i menší zájem veřejnosti o květiny, ten vede k menšímu výběru květin v obchodech, a tedy i menšímu zápalu květinářů a floristů a tak to jde pořád dál. Je to trošku začarovaný kruh, ale mezi lidmi vnímám opatrný zájem o květiny, který postupně vzrůstá a tak se situace u nás snad brzy vylepší.

Co Vás v souvislosti s květinami nejvíc překvapilo?

Když jsem začínala s floristikou bylo mým největším překvapením co všechno se dá z květin vytvořit. Od šperků přes květinové ozdoby až po paravan v ložnici.

Teď mě nejvíce překvapuje jak o floristice lidé stále mnoho nevědí. Jsou nevěsty, které pro svou svatbu vyberou náhodně květiny v obchodě a to, že jde o svatební kytici se dozvíme spíš náhodou, když o tom utrousí poznámku. Většinou to vysvětlují tak, že nechtějí okázalou svatbu. Když jim potom ukážeme jaké mají možnosti je jim líto, že přípravu podcenily. A protože většinou přijdou na poslední chvíli, jsou samozřejmě jejich možnosti omezené. Trochu mě také trápí obecný (ne-)vkus.

Jakým materiálům dáváte přednost?

Mám ráda především přírodní materiály. Nejvíc mě těší práce se dřevem, kůrou, kameny v aranžmá, barvu dodají různé plody nebo květy. Příroda je plná barev a tvarů a práce s nimi je neuvěřitelně vzrušující a zajímavá.

Jakým materiálům se naopak vyhýbáte?

Jak už jsem řekla, mám ráda přírodní materiály a z toho vyplývá, že barevné přízdoby z plastu či filcu v oblibě moc nemám. Podle mého názoru nepůsobí přirozeně. U přírodních materiálů se nemusíte bát, že by byly nevkusné, ale samozřejmě i tam je nutná pečlivá volba.

Jaké práce máte nejraději?

Miluji svatební floristiku. Ne nadarmo je to vrcholná floristická disciplina. Každá nevěsta je jiná a každá svatba je jiná. Je krásné odhalovat s každou nevěstou její tužby a přání a vést jí k tomu nejlepšímu pro ní samotnou tak, aby svatba byla dokonalá.

A potom mám také velice ráda květinovou výzdobu interiéru, protože člověk může květinami volně dozdobit již stávající prostor, pomoci mu vdechnout život a zdůraznit jeho atmosféru.

Máte nějaký svůj floristický vzor?

Velice si vážím práce Jana van der Kampa, u kterého jsem dva roky studovala a se kterým stále udržuji kontakt a konzultuji s ním některé postupy. Ikdyž teď už spíš na dálku, vzhledem k velké vzdálenosti mezi námi.

Mým největším vzorem je mistr světa Klaus Wagener.

Jak by si měl zákazník správně vybrat floristu?

Je to asi jako s architekty. Každý má svůj vkus a svůj styl. Proto je dobré seznámit se s pracemi jednotlivých floristů než narazíte na toho, který Vám svým stylem vyhovuje. Není dobré podléhat pouze reklamě nebo čistě doporučení přátel. Je třeba se ujistit, že i pro Vás je to ten pravý. Jinak se Vám může stát, že s výslednou prací nebudete spokojeni. To co vyhovuje jednomu nemusí nutně vyhovovat druhému.

Plánujete-li svatbu nebo nějakou velkou akci, je na místě důkladný výběr floristy. Je dobré vybírat floristu s dostatečným časovým předstihem aby byl čas najít toho „správného“ a aby oslovený florista měl dost času na zajištění vhodného materiálu a realizaci celé akce. V případě špatného volby potom může být výsledek celé akce nepřesvědčivý. Musíte také počítat s tím, že když Vaše zadání nebude v zásadě floristovi vyhovovat, může Vás odmítnout.

Pro spoustu lidí je obor floristiky trochu hůře uchopitelný, jak by jste ho charakterizovala?

Floristika není úplně jednoduchý obor. Máte pravdu, že většina lidí ho vnímá dost zkresleně. Neumí si představit víc než vidí v obchodě, ženu stojící za pultem, která váže kytici z květů, které si zákazník vytáhl z nádob. Česká terminologie rozlišuje květináře a floristu.

Floristika je především řemeslo a tak jako i řezbář může tvořit umělecké kousky i v květinách to lze. Ale ne každá kytice je uměleckým dílem, to určitě ne. Chcete-li být dobrým floristou, musíte technicky dobře zvládat techniku vazby a zpracování květů, musíte mít cit pro barvy a musíte také umět spoustu jiných vysloveně technických disciplin pro vytváření různých konstrukcí, držáků, stojanů apod.. Setkala jsem se s romantickou představou o vázání velkých kytic celý den. Ve skutečnosti jde především o přípravné práce, při nichž ruce velice trpí: čištění květin, práce s drátem, lepidlem, betonem, kovovými pruty, kůrou apod. Je to tedy docela špinavá práce, ale je tvůrčí. A za odměnu si na konec můžete i něco uvázat.

Co musí člověk udělat když se chce stát floristou?

K práci floristy potřebujete znalosti o květinách a rostlinách, jaké optimální podmínky pro svůj růst potřebují a co naopak nemají rády. Musíte vědět jak umíchat beton, jak dostat kovový prut do dřevěného špalku a umět vymyslet a zvolit správnou nosnou konstrukci pro velká aranžmá třeba do vstupní haly, přednáškového sálu nebo i do exteriéru. Musíte mít cit pro barvy a pro tvar. Tedy výtvarná průprava v nějaké umělecké škole Vám pomůže. Floristické řemeslo je asi jako sochařství o skloubení citu pro tvar a barvu s technickou zručností. Musíte být schopen vytvořit aranžmá nebo květinový objekt, který bude dokonale dotvářet místo nebo osobu pro které je práce vytvářena. Mně studium na konzervatoři i výtvarné kurzy na základní umělecké škole v praxi moc pomohly.

A jak tyto znalosti a dovednosti získat? To je těžká otázka. Platí, že vzdělávat se musíme po celý život a ve všech směrech. Obecně se dá říct, že v tomto oboru je situace ve vzdělávání v naší zemi špatná a že instituce u nás mají co dohánět proti sousedním zemím. Existují u nás střední i vysoké školy na různé úrovni, více či méně zaměřené na floristiku. Chcete-li se v tomto oboru vzdělat a přecházíte-li z jiného oboru ve kterém jste působili, nebo máte-li již svou dílnu či obchod jste v těžké situaci. Studium „po škole“ je bohužel nejslabším článkem vzdělávání u nás. To je i důvod proč je obecná úroveň floristických služeb na tak nízké úrovni. Můžete studovat v zahraničí nebo tak jako za starých časů jít do učení k nějakému mistrovi. Moc jich ale u nás nenajdete. Já jsem zvolila studium u zahraničního lektora.

Říkáte, že povědomí veřejnosti o floristice je špatné. Co pro to děláte?

Ano, myslím si, že vzdělávat pouze floristy je málo. Proto se věnuji i kurzům pro širokou veřejnost, pořádám semináře i výstavy kde se snažím ukázat možnosti, které floristika nabízí. Cílem není naučit veřejnost profesionálně vázat květiny, ale pomoci jí získat kladný vztah k tomuto oboru a naučit zákazníka porozumět této práci tak, aby sám poznal kvality jednotlivých floristů a aby tak sám vytvářel tlak na floristy a na kvalitu jejich práce.

Zároveň se snažím ukázat širokou škálu použití květinových dekorací v běžném životě. Stává se mi, že když nabídnu květinovou korsáž nevěstě pro ženicha, neví co si pod tím má představit. V Holandsku si zákazník prostě zajde do květinářství a poručí si korsáž na rameno, protože bude slavit narozeniny a chce mít na sobě něco pěkného. Nějak tak bych si představovala ideální stav.

Co byste na závěr vzkázala čtenářům?

Vybírejte si svého floristu důkladně. Pokud se Vám práce Vašeho floristy nelíbí jděte jinam.

Přeji Vám mnoho radostných chvil strávených ve společnosti květin.